Choď na obsah Choď na menu
 


SVĚDECTVÍ JOHNA MULINDEHO

BÝVALÝ ČARODĚJ SE OBRACÍ K BOHU

   Referát Johna Mulindeho na kongresu v Obsteigu v Rakousku, listopad 2000 Tato přednáška je velmi zvláštní. John Mulinde v ní podává zprávu o tom, co zažil mladý nedávno obrácený muž, který sloužil satanovi a nyní následuje Pána Ježíše. Tento mladík vypráví, jak v ponebeských oblastech se bojuje proti církvi, jak jednají andělé a démoni a jak vytrvalá modlitba prolamuje a působí v duchovní oblasti. Jsou to zkušenosti člověka z říše temnosti. Sám John Mulinde se dost napřemýšlel o zprávě tohoto mladého muže. Dává ji dál, aby obrátil náš zřetel na to, jak náš protivník koná svou věc. Důležité však je, abychom z toho nedělali nějaké dogma nebo teologii. Proto s touto zprávou je třeba zacházet velmi obezřetně a zkušovat všecko na základě Písma. Měla by být pro nás hlavně podnětem k opravdovějším modlitbám.

Michael Zimmermann

clipboard01.jpg
John Mulinde dnes

 
BOJ V PONEBESKÝCH OBLASTECH

   Předávám dál svědectví jednoho muže, který před obrácením sloužil satanovi. Když jsem jeho svědectví vyslechl, tak mne to vytočilo, že jsem nejdříve strávil deset dní v půstu a na modlitbách, abych se dotazoval Pána: „Pane, je to opravdu tak? Je to pravda?" Ten člověk se narodil rodičům, kteří se upsali Luciferovi. Ještě během těhotenství provedli rodiče četné rituály, aby i dítě upsali satanovi. Už ve čtyřech letech začal užívat nadpřirozených sil. Jeho rodiče se ho začali bát. V šesti jej otec předal čarodějnicím, aby ho dále trénovaly. V desíti konal už mimořádné věci v oblasti nepřítele. Čarodějnice se ho bály. Ještě jako chlapec páchal mnoho zlých věcí. Ve dvacíti už měl na svědomí mnohá krveprolití. Zabíjel lidi svojí vůlí. Uměl pomocí transcendentní meditace opustit tělo, užíval levitace, tj. dokázal své tělo osvobodit od zemské přitažlivosti. Mohl opustit své tělo a libovolně cestovat, kam se mu zachtělo. Nazývá se to astrální cestování. Satan ho mocně používal, aby škodil křesťanským sborům a ničil je i jejich pastory. Jednou tak přišel ke sboru, který chtěl zničit. Byl to sbor plný modliteb. Před tím tam bylo hodně roztržek a zmatků. Ale právě v té době vyzval pastor sbor k modlitbám a půstu. Během té doby došlo k upřímnému pokání. Lidé se scházeli a začali se modlit za Boží dílo ve svém středu. Prosili Pána, aby se nad nimi smiloval a aby zasáhl. Právě v té době se tam objevil ten čaroděj, aby spolu s démony proti sboru zasáhl. Ve sboru však přijali prorocké slovo, že mají povstat, obléci Boží zbroj a bojovat na modlitbách proti démonickým mocnostem, které na sbor útočí. Jednoho dne tedy čaroděj opustil své tělo a na astrální pouti svolával mocnou armádu démonů, které chtěl vést do útoku proti tomuto sboru. Čaroděj vyprávěl dál, jak chtěli proniknout do duchovní oblasti sboru. Pokoušeli se prorazit do duchovního ovzduší sboru a napadnout ho, ale nad celým sborem byl příkrov světla jako ochranný val. Najednou tu byla mocná armáda andělů, kteří s démony bojovali. Boj se odehrával v ponebeských oblastech. Všichni démoni utekli, ale čaroděje andělé zajali. Viděl, jak ho drží šest mocných andělů v plné duchovní zbroji. Střechou jej zanesli přímo před kazatelnu. Tam byli věřící shromážděni v hlubokých modlitbách. Měli také na sobě duchovní zbroj. Poráželi temné sily a lámali pouta, jimiž démoni svazovali lidi. Pastor stál za kazatelnou a vedl modlitby a duchovní boj. Boží Duch řekl pastorovi: „Jho je zlámané, oběť leží před tebou. Pomoz mu, veď jej do svobody." Pastor otevřel oči a viděl, jak před ním leží ten mladý muž, úplně zlomený. Byl znovu ve svém těle. Neměl tušení, jak ho jeho tělo našlo, vždyť je nechal doma a nyní byl zase ve svém těle. Netušil vůbec, jak se tam dostal, jen si pamatoval, že ho tam andělé dopravili střechou. Pastor sdělil sboru, co mu Boží Duch zjevil a vyzval věřící, aby zachovali klid. Pastor se čaroděje zeptal: „Kdo jsi?" Tu se začal mladík třást a démoni z něho vyšli. Pastor a věřící mu sloužili k vysvobození a on jim pak vyprávěl o svém životě. Dnes žije tento mladý muž s Pánem, slouží jako evangelista, káže Boži slovo a Bůh jej mocně používá ve službě vysvobozování. Jednou jsem přijal pozvání k večeři, kde měl být i tento mladý muž, o kterém jsem už slyšel a docela rád bych se s ním seznámil. Během setkání měl mladý muž možnost vyprávět své svědectví. Vyprávěl o mnoha věcech a často s pláčem vzpomínal, co všecko napáchal. Nakonec vyzval ke dvěma věcem. U večeře bylo mnoho pastorů a on jim řekl:
„Velice naléhavě prosím vás, pastory, učte své lidi modlitbě. Lidi, kteří se nemodlí, satan snadno v jakékoliv věci porazí. A když se modlí málo, satan umí takové modlitby znehodnotit" Dále řekl: „Vezměte Bibli a studujte, jak máte používat duchovná zbroj, kterou vám Pán daroval."
Pak vyprávěl o svých astrálních expedicích. S jinými satanovými služebníky a mnoha démony býval v povětří a pronikal do duchovní oblasti. Byla to jeho pravidelná pracovní povinnost. Vysvětloval: „Pokud je některá země proniknutá temnotou, pak se to v těch ponebeských oblastech jeví jako příkrov, který je pevný a silný jako skála a přikrývá celé oblasti. Démoni a lidé, kteří slouží satanovi, se mohou po tom příkrovu pohybovat a také pod ním konat, své nekalé dílo. Jako z nějaké kontrolní věže mohou s příkrovu kontrolovat, co se děje pod příkrovem a také odtud vládnout. Když skonči svůj úkol, vracejí se zpět a tento příkrov opouštějí. Mohou tak jednat ve spojení s určitou smlouvou, která obnovuje jejich sílu. Obnova jejich síly se děje oběťmi. Oběti je mnoho druhů: čarování, krvavé oběti lidí a zvířat, dokonce potraty a války působí jako oběti. Oběti se mohou přinášet také ve formě sexuálních perverzí. Takové oběti démony posilují a dodávají jim novou sílu. Šokovalo mne, když řekl: „Když jsme byli tam nahoře, setkávali jsme se tam s trojím druhem modlitby. Všechny modlitby se podobaly dýmu, který vystupoval vzhůru. Některé se podobaly kouřovému sloupu, který se pohyboval sem a tam a pak zmizel. Řekl k tomu: „Jsou to modlitby lidí, kteří žijí v nějakém hříchu a nechtějí se vzdát toho, co je svazuje. Jejich modlitby jsou tak slabé, že se prostě rozplynou. Pak je další druh modlitby: Jako dým vystoupí až k příkrovu, ale nejsou s to příkrov prorazit. Jsou to modlitby obyčejných lidí, oddaných Pánu, kteří žijí upřímně a v čistotě, ale když se modlí, mají málo víry. Často opomenou ty oblastí, kterým by se na modlitbě měli věnovat. A pak je ještě třetí druh modlitby: Je jako dým plný ohně. Když tyto modlitby narazí na příkrov, jsou tak horké, že se příkrov roztaví jako vosk. Ten ohnivý dým tu skálu prorazí. Často je to tak, že lidé se začnou modlit a jejich modlitba je nejdříve jako ten slabý kouř. Když se však modlí dál, jejich modlitba se mění, stane se mocnější, a když vytrvají a modlí se dál, naplní jejich modlitbu takový oheň, že prorazí ten tvrdý příkrov. Když démoni zpozorují, že by se modlitba mohla sát mocnou, spojí se duchové v povětří s démony na zemi a upozorní je na toho modlitebníka s příkazem, aby jeho modlitby zastavili. Často křesťané pokušení podlehnou. Nejdříve začali v slabosti a hříchu, pak pokračovali, činili pokání a dali místo Božímu slovu, aby zkušovalo jejich ducha. Jejich víra roste a jejich modlitby jsou cílevědomé. Satan vidí, jak jejich modlitba nabývá moci a všemi prostředky se snaží je rozptýlit. Např. zazvoní telefon. Myslíš si, že prostě půjdeš telefon vyřídit a budeš pak pokračovat v modlitbě, ale je to omyl. Když se vrátíš, musíš totiž začít od začátku a právě to je cíl satanův. Snaží se tě všemožně rozptýlit. Může např. se dotknout tvého těla a způsobit bolest, nebo najednou pocítíš hlad a jdeš do kuchyně něco sníst. Jedno jak, hlavně když tě od modlitby odláká a tak vyhraje.“ Pastory napomínal: „Učte lidi, ať si každý den vyhradí čas nejen pro takovou všední každodenní modlitbu, tak se mohou modlit během dne. Ale ať se ztiší před Pánem a ničím se nedají rozptýlit. Když totiž zůstanou pevní na modlitbě a dovolí Duchu svatému, aby je inspiroval a vedl dál a hlouběji, pak se v duchovní oblasti opravdu něco stane. Přijde ten oheň, vystoupí až k příkrovu a začne ho bortit. Pak je tam tak horko, že to žádný démon nevydrží, ani žádný lidský duch, všichni musí utéci. Tohle jsou pak ty průlomy v duchovní oblasti. Když k tomu dojde, modlitebník vnímá, že boj byl dobojovaný a dále už je modlitba rozkoší a radostí." Cítil jsem, že to je bod, kterého jsme dosáhli, kdy čas a jiné věci ztratí význam. Prostě všecko složíš a sjednotíš se s Bohem. Muž pokračoval ve svém svědectví: Jakmile modlitba prorazí příkrov, nemá už žádnou překážku, nic ji nezadrží, modlitebník se může modlit, jak dlouho chce. Nic ho neodradí a nerozptyluje. Ten průlom v příkrovu pak zůstane otevřený i po dokončení modlitby. Ten průlom jde s modlitebníkem, takže už není pod tím příkrovem, ale všecko, co dělá, se děje pod otevřeným nebem. V takovém stavu je člověk pro temné síly nedotknutelný. Boži přítomnost je jako ohnivý sloup, který sahá z nebe na modlitebníka a do jeho okolí. Tak je chráněný a obklopený tím sloupem. V tom sloupu je tak mocná Boži přítomnost, že to při jeho modlitbách cítí i lidé kolem a dílo moci temnosti je u těchto lidí mařeno. Lidé, s nimiž tento modlitebník hovoří, jsou zavzati do toho sloupu Boží přítomnosti, a pokud v Boží přítomnosti setrvávají, vazby a řetězy moci temnosti slábnou. Když tito lidé zvěstují hříšníkům evangelium, nenarážejí zpravidla na žádný odpor a je snadné uvádět je do Božího království. Moc Boži je jim přítomná, i když se modli za nemocné a za jiné věci. Satan tyto lidi nenávidí. Když totiž jsou místa, kde se lidé takto pravidelně modlí, zůstává tam Boží přítomnost a satan tam nic nenadělá. Když na takové místo přijdou lidé, kteří Pána Boha neznají, jsou najednou jejich pouta slabší a pokud je po ruce někdo, kdo jim s láskou a trpělivě slouží, snadno je lze získat na Boží stranu: „Ne silou ani mocí, ale Duchem Mým, praví Hospodin.“ V Boži přítomnosti se cítí obviněni a začnou se sami sebe ptát, co si mají počít. Pokud není po ruce nikdo, kdo by je převedl z hříchů a pout přes práh Otcova domu, pak odejdou nezměněni a jejich pouta a řetězy ještě zesílí. Satan se pokusí vším možným zamezit, aby se ještě kdy do takového prostředí dostali." Jistě si dovedete představit, že jsme seděli jako přišití. Muž, který k nám mluvil vyprávěl prostě o věcech, které sám dělal a zažil.. A vyprávěl dál: „Co podnikne moc temnosti proti těm lidem, kteří v modlitbách prorazili příkrov? Označí si je a studuje je. Snaží se nalézt nějakou slabinu v životě modlitebníka. Jiní duchové pak mají za úkol tohoto člověka napadnout. Když tento modlitebník vystoupí z modlitebního prostoru a duch modlitby na něm spočívá, jeho duchovní úroveň je velmi vysoká. Jeho silou je Hospodinova radost a satan se snaží za každou cenu ho od Pána odlákat. Pokud je v jeho charakteru slabé místo, pokusí se satan nalézt lidi, kteří by udělali něco, co toho modlitebníka vytočí. Pokud není dost citlivý na Ducha svatého, zaměří se jinam, rozhořčí se a nazlobí. Za chvíli se chce vrátit do toho stavu před tím, ale už to nejde. Radost je pryč. Čím je to? Jakmile modlitebník podlehne pokušení, démoni udělají všecko možné, aby zavřeli ten průlom v příkrovu a oddělili tak modlitebníka od Boží přítomnosti. Ten člověk je i nadále Božím dítětem, ale to zvláštní pomazání, které na jeho životě spočívalo, už tu není. Moc, vyřizovat v Boží autoritě Ducha svatého všecky věci, je pryč. Jiný modlitebník může mít slabinu v sexuální oblasti. Pak se satan vynasnaží probudit v něm nečisté myšlenky nějakou událostí, časopisem apod. Jakmile člověk pokušení podlehne, pomazání ztrácí. Možná si myslíme: „To není fér!“ Ale Bible nás nabádá, abychom chodili v duchovní zbroji, která jediná nás uschopňuje vítězit v boji s nepřítelem. A Pán Ježíš nás učí modlit se: „Neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého!“ Nikdy nezapomínejme, pokud na modlitbách zakusíme průlom, že jsme slabí lidé, že nejsme dokonalí. Obrať se na Pána a řekni: „Byl jsem tak spojený s Tebou, drahý Pane, ale teď jdu opět do světa, kde číhá tolik pokušení. Veď mne tak, abych nepadl, nedovol, abych upadl do nepřítelovy pasti. Nevím, kde na mne nepřítel číhá. Víš, že jsem slabý a proti nepříteli nemám žádnou šanci. Ochraňuj mne, Pane! Když uvidíš, že jdu k nějaké pasti, obrať mne, zasáhni, bojuj Ty. Nechci jít ve vlastní síle, se svými schopnostmi. Vysvoboď mne od toho Zlostníka!“ Pán má moc nás ochránit. A ať se stane, co se stane, vždycky řekni: Díky, Pane! Vše s vděčností přijímej od Pána, nedej si nic darovat nepřítelem. Tesalonickým píše Pavel, aby za všech okolností děkovali, protože je to vůle Boží! Lecos, co prožíváme, se nám nezdá, ptáme se PROČ? Ale kdybychom viděli, od čeho nás Pán právě zachoval, děkovali bychom Mu. Chci vám ukázat ještě jednu věc: Ten modlitebník, který prožil na modlitbách opravdový průlom, jistě počítá s tím, že se stane to, za co se modlil. Ale stává se, že odpověď k němu nepronikne. Nesmíme zapomenout, že v duchovním světě probíhá boj. Každý křesťan má svého osobního anděla, který mu slouží. Odpověď na modlitbu mu má doručit jeho osobní anděl, jak o tom čteme u proroka Daniele. Každý anděl, který nese modlitebníkovi odpověď, musí být ozbrojený pro duchovní boj. Ale pokud modlitebníkovi není duchovní zbroj až tak důležitá, postrádá výzbroj i jeho anděl. Když se např. křesťan nestará o svůj myšlenkový svět, nenosí přilbu Ducha, pak je i jeho anděl bez přilby. Tak je to i s ostatními částmi duchovní výzbroje. Když anděl přichází s odpovědí, démoni dávají pozor, která část výzbroje mu schází. Nemá-li přílbu, míří na hlavu, nemá-li pancíř, míří na hruď, je-li bos, dají mu do cesty oheň, a on musí přes oheň jít bosý." Samozřejmě jsme se ptali: „Copak mohou andělé cítit oheň?" Víte, co nám odpověděl? „Nezapomínejte, že se jedná o duchovní oblast. Jedná se o boj duchů. Boj je intenzivní. Když se démonům podaří některému andělu sebrat odpověď, hned ji dají čarodějnicím nebo šamanům. A lidé pak říkají, že to a ono dostali od čarodějky nebo od šamana. Ale Jakub říká, že každý dobrý dar je od Hospodina. Odkud tedy bere satan ty dobré věci, které lidem dává? Copak má moc něco stvořit? Nikoli! Krade je těm, kdo nevytrvají na modlitbě. Pán Ježíš nás napomíná, že se máme stále modlit a neoblevovat. Položil také otázku, zdali nalezne na zemi víru, až se vrátí. Najde u nás víru? Najde nás vytrvale a věrně stát na našem místě? Nevzdali jsme to? Neopustili jsme modlitebnou stráž? Démoni se nespokojí tím, že se jim podařilo ukrást odpověď na modlitbu. Snaží se anděla zadržet. Někdy se jim podaří jej zadržet a spoutat. Pak se křesťan bez svého ochránce stane obětí démonů, kteří na něj útočí." Na otázku, zda je možné, aby anděl byl spoutaný démony, jsme slyšeli zvláštní odpověď od tohoto muže, velmi mladého ve víře s nepříliš důkladnými znalostmi Písma. Mluvil jen to, co znal ze svých zkušeností ze satanských zásahů: „Démoni nemohou anděla dlouho zadržet. Když se na zemi modlí další křesťané, přijdou mu na pomoc jiní andělé a démoni musí utéci. Ale ten křesťan, který neúplnou duchovní zbroji incident zavinil, zůstane svázaný, až dokud to sám to nepromodlí. Může se stát, že mu satan pošle své posly jako „anděly světla“, a ti ho matou falešnými vizemi a proroctvími; svedou ho k falešnému postoji ve vedení a k nesprávným rozhodnutím. Takoví lidé jsou otevřeni pro kdejaký svod a svázanost.“ Byl jsem tím, co jsem slyšel, velmi vyveden z míry a modlil jsem se: „Pane, ani se nechci pokoušet tomu rozumět." Když jsem pak však Pána hledal na modlitbě a půstu celých deset dní, stalo se, že

a) Pán výpovědi toho muže potvrdil a mého ducha otevřel, že jsem mohl ještě tato poznání doplnit. Mohl jsem pochopit, co se děje v duchovním světě.

b) Pán mi ukázal, co můžeme dělat, když se takové věci dějí, abychom byli přemožiteli a nikoli poraženými.

c)

Musíme si uvědomit trojí:

1. Můžeme, ba musíme používat duchovni zbroj. Bible o nich hovoří jako o Božím odění. Není to naše výzbroj, ale Boži. Pokud si ji oblékáme, dáváme Pánu příležitost, aby bojoval místo nás. Ne náš je boj, ale Boží!

2. Je třeba porozumět, jakou službou v našem duchovním životě Pán pověřil anděly a co máme činit v srdci, abychom byli v duchovni oblasti ochráněni.

3. A to třetí se týká Ducha svatého. Boží Duch není náš lokaj, nekomunikuje ustavičně mezi nebem a zemí, aby sdílel naše potřeby. To je služba andělů. Duch svatý v nás přebývá, je zde pro nás, aby nás vedl, vyučoval, pomáhal nám správně a dle Boží vůle se modlit, aby nás proměňoval v obraz Pána Ježíše.

Často nás probudí v noci s příkazem: „Modli se!" My možná namítneme, že to ještě není náš modlitební čas. Ale Jeho naléháni zní: „Modli se teď!" To proto, že ví, co se děje v duchovní oblasti. Jindy nás vede k tomu, abychom se v určitý den postili, ale my si chceme zvolit jiný den. Dbejme přece pokynů Ducha svatého, který ví, co se děje v duchovní oblasti a kdy je čeho potřebí. Musíme se naučit citlivosti a poslušnosti na vedení Duchem svatým. Chce nás uvést do veškeré pravdy a spravedlnosti. Milovaní! Pomněme, co už jsme sami či naši bratři a sestry propásli z toho, co Pán pro nás připravil. Vzchopte se, dva nebo tři si podejte ruce a řekněte si: Není žádný důvod. Abychom byli poražení a zklamaní. Můžeme vítězit! Pán Ježíš k tomu všecko vybojoval a připravil! Amen! Díky, Pane Ježíši!