Choď na obsah Choď na menu
 


 Dozadu

6

Dům hodování
Ježíš mi řekl: „Vezmeme tě do domu hodování. Dům hodování je místem, kam se chodíme najíst.“ Letěli jsme tam kočárem. Jak nádherné je létat po nebi! Nebeský vůz zajel rovnou do toho domu hodování, pak už stačilo jen vystoupit z vozu a začít jíst. Kdybyste v nebi neviděli nic, jen tuto budovu, kde se pořádají hostiny, tak už jen proto se vyplatí jít do nebe.
Když půjdete v nebi po ulicích, kde jsou ty nebeské příbytky, tak se vydáte směrem za ně, tam jsou schody, které vedou dolů do této budovy hodování.
Jsou tam řady a řady stolů přeplněné jídlem a pitím. Po stěnách jsou veliké a nádherné nástěnné koberce, ozdoby a prapory (nebo také „korouhve“) s překrásnými uměleckými vzory. Na těchto praporech jsou různé nápisy; na jednom například stálo: „Jeho prapor nade mnou je láska,“ byl to citát z Písně Šalomounovy. Další veliký prapor visí ze stropu nad těmito stoly s nápisem „Bůh je láska.“ Tuto budovu má na starost Šalomoun. Byly tu velmi dlouhé stoly, jedna řada vedle druhé. Objímali jsme se, mluvili mezi sebou a potom jsme se posadili a jedli jsme a pili z Ducha Božího. Šalomoun seděl na jedné straně s Davidem, já na straně druhé, a vedle mě Ježíš na hlavní židli. Takovou výsadu jsem měl. Šalomoun tam sice v těle nebyl, ale viděl jsem, že jeho pleť byla tmavá a tvář Davidova byla bílá. Dovedete si něco takového představit? Šalomounovu matku jsem tam neviděl, protože byla v tom vnějším obvodu nebe a tam jsem viděl i Šalomounovy konkubíny, jak čekají na den soudu. Proč? To nevím, ale viděl jsem je tam.
Byla tam spousta prázdných míst. A to z toho důvodu, že pokaždé, když nějaká duše na zemi přijme Pána Ježíše, pak se tato budova o trochu zvětší. Takhle mi to vysvětlil Šalomoun.
Píseň písní 2:4: „ Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně.“ (KR) „On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska.“ (CEP) Víme, že v tomto verši se mluví o církvi, o Kristově těle. Připomíná mi to také, že když jsme jako misionáři pořádali hostinu pro chudé, přišla tam jedna žena. Když to jídlo viděla, sepjala ruce a řekla: „Ach taková láska, taková láska!“ Jídla totiž bylo tehdy velmi málo a dělalo nás šťastnými. Jednou v Kalifornii nás jeden bratr pozval na hostinu a stůl byl plný různého kalifornského ovoce; trochu mi to tehdy připomnělo nebe.
Byly tam kilometry a kilometry stolů plných nebeského jídla a pití. Když jste si jeden kousek vzali, hned ho nahradil druhý, vzali jste jiný kousek ovoce a zase se objevil další. Bylo tam i ovoce ze stromu života. Nemuseli jste z něho loupat slupku tak jako na zemi, bylo to čisté ovoce. Čtyři pozemské hodiny jsme jedli. Byla to doslova „hostina lásky“, nebeské ovoce vám dá například nový druh lásky, pokoje a nebo poznání věcí, které jste nikdy nevěděli. Ježíš mi řekl: „Percy, ber si hrozny z tohoto vinného kmene.“ A potom přišlo na řadu nebeské víno. Věřili byste tomu? Bylo ve veliké sklenici a chutnalo velmi lahodně. Andělé sbírají v nebi ovoce, dělají z něho různé šťávy, rozvážejí je po celém nebi a také zásobují dům hodování. Jsou tam broskvové šťávy, jahodové, prostě všechny druhy, na jaké si jen vzpomenete. V domě hodování vám tento džus dají do sklenice a to velmi zvláštním způsobem; když dopijete, sklenice se vám sama doplní.
Poté co jsem ochutnal z vinného kmene a napil se jeho šťávy, mi Ježíš řekl: „Percy, vítej v domě hodování.“ A když jsem se podíval doprava, tak všude byla spousta známých lidí, které jsem někdy potkal na zemi. Bylo nádherné vidět, že spolu s námi tam jedlo i spousta andělů. Byla to opravdová nebeská párty.
Také budete pít vodu života. Maso tam k jídlu není, ale nebeské ovoce v nebi chutná tak, jako nic na světě. Byla to ta nejlahodnější chuť, jakou jsem kdy poznal. Vezměte si všechna vaše nejoblíbenější jídla a dejte si je na jednu hromadu; celá tato hromada se ale nemůže ani dotknout chuti, kterou má jedno ovoce v nebi a stejně tak i nebeské nápoje. Tohle byla ta největší a nejlepší hostina, na které jsem kdy v životě byl.
V tomto domě hodování ke mně přišel jeden z těch Indiánů, kterým jsem sloužil, objal mě a řekl: „Díky Bohu a díky tobě za to, že jsi přišel do těch džunglí, abys nám řekl o Ježíši, protože jen díky tomu jsem teď tady.“ A to bylo nádherné, když on ke mně přišel, a poděkoval mi. Odpověděl jsem mu: „Děkuj za to Ježíši,“ ale on mi stále nepřestával děkovat a objímat mě. V nebi můžete objímat koho chcete a jak dlouho chcete, protože tam není tělesný chtíč. Nerodí se tam také děti, kdyby Bůh nějaké chtěl, klidně by jich mohl naráz stvořit milion. Také jsou tam ty nejlepší vůně, jaké jste kdy mohli cítit. Jsou tam květiny, které voní neuvěřitelně nádherně. Píseň písní 3:6: „Kdo je ta, jež vystupuje z pouště jako sloup dýmu, ovanuta vůní kadidlovou z myrhy a z nejjemnějšího koření kupeckého?“ Až všichni ti znovuzrození Indiáni vejdou do nebe, tak ho celý provoní. Indiáni mají totiž rádi voňavky, vezmou různé květiny, nadělají z nich voňavý prášek a sypou to na sebe. A také když se koupají, tak celé to místo tím voňavým práškem posypou.
Ježíš miluje květiny. Jednu květinu vzal do ruky a řekl mi: „Ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl tak oděn, jako jedna z těchto květin.“
V Brazílii jsem jednou zůstal v domě jednoho kněze, kde se o mě staraly tři jeptišky. Jejich voda byla špatná a ony nevěděly, jak mají do domu zavést čistou vodu. Tak jsem jim ten vodovod tehdy udělal nový. Tyto jeptišky byly naplněny Duchem svatým, mluvily jinými jazyky a vydávaly svědectví. Spal jsem v posteli kněze, který musel odjet někam do Ameriky. Ráno mi připravily snídani a vypraly moje spodní prádlo. V domě hodování tyto tři jeptišky přišly za mnou, řekly mi, že ta voda byla potom čistá a řekly mi, že mě chtějí obejmout a políbit. Takhle to bude v nebi, ti kteří jsou čistého srdce, uvidí Boha. Žádná lidmi vytvořená organizace vás ale do nebe nedostane. Ani žádný lidmi vytvořený zákon vás tam nedostane. Pouze Bible a krev Beránka, která za nás zaplatila tu výkupní cenu, nás tam dostanou. Jednou mě přivedli k nějakému starému muži, který strávil v klášteře více jak 60 let a jeho rozum byl jako malého dítěte. Tak otřesné věci zrovna vidět nemusím, ale šel jsem tam z Boží lásky. Řekl mi: „Cítím se tady tak sám, jsem tak velmi osamělý.“ Odpověděl jsem mu: „Ježíš tě miluje,“ a modlil jsem se tam s ním. Potom jsem na něho vkládal ruce a v tu chvíli jsem viděl, jak se tam zjevil Pán Ježíš a ten člověk mi řekl, že už se cítí mnohem lépe. Slíbil mi, že od této chvíle začne každý den číst Bibli.
Ježíš mi v tom domě hodování řekl: „Přiveď mi, Percy, jednoho z těch tvých Indiánů.“ A pak ho objal! Jaké nádherné přivítání!
Pamatuji si na jednu ženu, když jsem byl v Kolumbii jako misionář. Seděla na zemi velmi hladová, podvyživená a její děti tam seděly hned vedle ní. Měly nafouklá břicha z hladu a tato žena právě vařila nějaké fazole z konzervy. Řekl jsem jí o Ježíši a ona ho přijala, byla spasena a naplněna Duchem svatým a ohněm. Tuhle ženu jsem v tomto domě hodování potkal i s těmi dětmi. Podobně jako chudák Lazar, který marně plný vředů žebral přede dveřmi toho boháče. Potom byl ale nesen do lůna Abrahamova. Tohoto Lazara jsem tam také viděl.
A byla tam spousta žen, které kdysi na zemi byly prostitutky. Tyto ženy ale z toho činily pokání, pilně četly Bibli, byly naplněny Duchem svatým a mluvily nebeskou řečí. Někomu to může znít zvláštně, ale je to tak. A spousta z nich pochází z Brazílie. Tohle dokazuje tu skutečnost, že Bůh není přijímač osob, nikomu nenadržuje. V nebi jsem viděl naopak ty „dobré“ diakony a farizeje před branami. Proč? Jistě, mohl být dobrým diakonem, ale pozor na to, co dělá po zbytek týdne, když ve sboru není! Proto byli někteří dáni na to místo, kde budou muset být po dva tisíce let. Raději proto choďte do sboru, kde se vyučuje slovo Boží správným způsobem. V církvích je třeba dát více místa učitelům Slova Božího, protože tohle učení připravuje lidi k tomu, aby mohli předstoupit rovnou před trůn Boží.
Jednou jsem v Kolumbii viděl ženu, která žebrala a jedla jídlo z odpadkového koše. Když jsem ji potom viděl v nebi, tak seděla v tom domě hodování za stolem plným jídla a pití jako královna. A nemusíte mít žádnou starost, nejsou tam žádní tlustí lidé, všichni jsou tam krásní, štíhlí a nádherně zpívají. Nebe na vás čeká, přátelé, ale dejte si pozor, abyste je neminuli, protože jinak jste minuli všechno.

Chrám v nebi
Chrám je natočen směrem k trůnu Božímu a je hned vedle města, ale je umístěn o trochu níže než město samotné. Město je vysoké odspodu 1500 mil a Boží trůn je vysoký od spodku hory 2000 mil. Chrám je vysoký tisíc mil, tisíc mil dlouhý a tisíc mil široký. Když jsem šel dovnitř a posadil se, uviděl jsem, že jeho sedadla byla vyrobena ze čtrnáctikarátového zlata. Na zdech jsem zahlédl překrásné malby. Tento chrám je opravdu něco nevyslovitelně překrásného. Je to gigantická budova. Na zemi by to byla velmi únavná dlouhá cesta, jen dostat se na některé sedadlo. Tam se ale můžete pohybovat a cestovat Duchem.
V tomto chrámu probíhá služba 24 hodin denně. Zde jsem potkal oba dva své dědečky, byli velmi šťastní a užívali si uctívání Boha. Jestli chcete, můžete tam zůstat, jak dlouho chcete. Je tam spousta hudby a andělé spolu s lidmi uctívají Boha. Jsou tam lidé ze všech národů, černoši, běloši, Číňané, Indové, atd. A ze všech vyzařuje Boží sláva. Tam také nasloucháte kázání a vyučování. I děti mohou vejít dovnitř a naslouchat. V chrámě byly varhany vysoké několik kilometrů a hrálo na ně několik stovek andělů. Co mě velmi udivilo, bylo to, že se zpívaly i některé chvalozpěvy, které jsem dokonce znal ze země.
Z trůnu můžete vidět dolů přímo na toto shromáždění jako na nějaký stadion. A kolik byste řekli, že se tam vejde bytostí? 900 bilionů bytostí. Začne hudba a všichni jednomyslně začnou chválit Pána. Začnou tleskat, zvedat ruce a potom i tancovat.

144 000 vykoupených paniců
Kázání evangelia v posledních dnech
„Uslyšel jsem také hlas z nebe, jako zvuk mnoha vod a jako zvuk velikého hromu. A ten zvuk, který jsem slyšel, byl jako když harfeníci hrají na své harfy. A zpívali jakoby novou píseň před trůnem a před těmi čtyřmi bytostmi a před těmi starci; a nikdo se tu píseň nemohl naučit, jedině těch sto čtyřicet čtyři tisíce vykoupených ze země. To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panicové. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde; ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi. A v jejich ústech není nalezena lest, neboť jsou bez úhony před Božím trůnem.“ Zjevení Janovo 14:2-5
Těchto 144 000 jsem již viděl v nebi spolu s Ježíšem. Jsou to ti, kteří se neposkvrnili s ženami. Nejsou to Židé, neboť následují Beránka, takže to jsou křesťané, křesťané ze Židů. Ježíš mi je ukázal a byl tam spolu s nimi na bílém oblaku. Tohle tedy není nic v budoucnosti. Zjevení Janovo 14,15-16: „A z chrámu vyšel jiný anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: Přilož svůj srp a žni, neboť přišla tvá hodina sklizně, protože sklizeň země dozrála! Tehdy ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem a země byla požata.“
V chrámě Božím jsem také viděl tyto anděly, kteří jsou vysláni v těchto posledních dnech, aby přinesli na zem Boží moc ke kázání evangelia. Bůh je posílá už teď. Tento srp představuje evangelium. Představte si, že dneska se káže evangelium tisícům skrze satelit a televizi. To nebylo možné před sto lety. Máme přístroj, který přehrává tyto kazety i v pralese a může to slyšet spousta lidí najednou. Zatočí kličkou a tím si vyrobí elektřinu.
Zakončením této žně bude vytržení. Potom přijde veliké soužení, kdy ďábel převezme vládu, a lidé si budou přát, aby zemřeli. Zjevení Janovo 14,17-20: „ Z chrámu, který je v nebi, pak vyšel jiný anděl a také on měl ostrý srp. A od oltáře vyšel ještě další anděl, který měl moc nad ohněm, a zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny vinice země, neboť její hrozny dozrály! Tehdy ten anděl vrhl svůj srp na zem a sklidil víno země a vhodil je do velikého lisu Božího hněvu. A ten lis byl šlapán venku za městem a z lisu vyšla krev až po uzdy koní na šestnáct set honů daleko.“
Bude to hrozný čas a potom, až přijde Ježíš, lidé budou volat, aby je skály přikryly před přítomností Syna. To bude ta druhá sklizeň, neboli to druhé vzkříšení, kdy budou vzkříšeni všichni lidé. Izajáš 9:5: „ Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Na jeho rameni spočine vláda. Přijde naprosto jiná vláda než ta, kterou znáte. Vláda tohoto světa pomine a nastane věčné království Ježíše Krista. Bůh řekne: „Dost, člověče, už dlouho jsi si tady pohrával. Teď přebírám vládu já.“

Zlatý a měděný oltář
Uvnitř chrámu jsou měděný a zlatý oltář, na kterém hoří Boží oheň. Nic se na něm ale nevaří ani nezabíjí. Bible říká, že Bůh je spalující oheň. U tohoto oltáře slouží cherubíni a serafíni a jednou za čas vycházejí z tohoto chrámu od Božího oltáře a letí přes nebe jakoby zapáleni tímto Božím ohněm. Ezechiel 10:2: „Vejdi do prostřed kol pod cherubíny, a naplň hrsti své uhlím řeřavým z prostředku cherubínů….“ Ezechiel 10:4: „Hospodinova sláva se vznesla od cheruba k prahu domu, takže dům byl naplněn oblakem a nádvoří bylo plné jasu Hospodinovy slávy.“
Nejdřív je tam měděný oltář a potom zlatý, je to ale tak nádherně lesknoucí se a ohnivě třpytivé zlato, jaké jste v životě neviděli. Mezi měděným a zlatým oltářem jsem viděl cestu a tam proudil Boží Duch jako řeka. Od trůnu Božího teče řeka života k nebeské bráně. Ale ne k té, kterou jsem přišel do nebe, ale k bráně, která slouží jako stavidlo řeky života. Tato řeka pramení z trůnu Božího a teče dolů k oltáři, na kterém je věčný oheň. Část té řeky protéká měděným oltářem a část tím zlatým. Potom se dále rozvětvuje doleva a doprava a pak teprve ústí ke stavidlům nebe. Když protéká tím ohnivým oltářem, tak to způsobuje příjemnou vůni, která stoupá k Božímu trůnu jako vůně kadidla.
Ježíš pro mě na tomto místě něco udělal. Vzal do holých rukou ze zlatého oltáře jeden uhlík a řekl mi: „Percy, otevři ústa,“ a já tento uhlík spolkl! Spolkl jsem Boží oheň! Potom už jsem nemohl zůstat stejný. Ježíš mi řekl: „Až budeš zpět na zemi, budeš to potřebovat.“ A od té doby na mě spočinulo pomazání Ducha, které nikdy neustává. Nikoliv jednou nebo několikrát za týden, ale minutu po minutě a sekundu za sekundou zůstávám v tom Božím pomazání. Moje mysl je stále upřena na Boha. Tento oheň sestupuje i na tebe, když se modlíš v Duchu svatém. I ty se můžeš stát plamenem ohně. Na zemi potřebujeme tento oheň, protože nejsme dokonalí a chybujeme. A tehdy skrze modlitbu v nás tento oheň spaluje všechno nečisté. Pouze krev Ježíše tě očistí od hříchu. Ale nesvleče z tebe toho starého člověka. „Máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, a obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka.“ Efezským 4:22-24. (pozn. překladatele: Malomocenství je ve Starém zákoně symbolem hříchu. Pokud se malomocenství znovu navracelo, podobně jako některé zlozvyky, pak muselo být všechno oblečení „SPÁLENO OHNĚM“. Nestačilo tedy jen pokropení krví. Je to právě ten starý člověk, který v nás ten hřích působí. Leviticus 13:1-59)
Oheň na tomto oltáři obsahuje všechny barvy duhy. Po každé straně stojí tisíce serafínů a cherubínů , kteří mají v rukou ohnivé jazyky, přijdou k vám a ten nebeský oheň z oltáře vám dají na jazyk. „Tu jeden z cherubů vztáhl ruku z místa mezi cheruby k ohni, který byl mezi cheruby, nabral z něho a dal do hrsti muži oděnému lněným šatem. Ten to vzal a vyšel.“ Ezechiel 10:7 Někdo se může zeptat: „Jak může mít duše jazyk?“, ano, duše má jazyk a vypadá tak jako ten náš tělesný.
Tento oltář je několik mil dlouhý a je velmi vysoký. Nemusíte k němu jít nějakou dlouhou cestu. Můžete normálně jít nebo můžete cestovat Duchem jako Eliáš, když předběhl ten kočár. V Duchu jsem udělal krok směrem k tomuto oltáři a ušel jsem jednu míli. V nebi máte také moc nad gravitací, takže pokud chcete, můžete tam přiletět doslova jako pták a nebo použít nebeské vozidlo. Viděl jsem, jak tam vzduchem kolem mě proletěla žena v překrásně hedvábném rouchu. Izajáš 40:31: „ Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; VZNÁŠEJÍ SE JAKO ORLOVÉ, běží bez únavy, jdou bez umdlení.“
Byla to taková nádhera, že jsem na ten oltář položil hlavu. A to bylo teprve něco! Udělejte, co vám teď říkám; až budete v nebi, tak položte svoji hlavu na oltář! Potom už nezůstanete stejní. Budete chtít neustále uctívat Boha.


Modlitby na Božím oltáři
Boj skrze modlitbu vysoko v povětří

Řeknu vám, že předtím než jsem šel do nebe, tak jsem nikdy knihu Zjevení Jana nestudoval, protože to pro mě bylo příliš těžké. Ale poté, co jsem se vrátil z nebe, tak jsem to všechno začal vidět novýma očima. Vše mi to začalo dávat dokonalý smysl.
Viděl jsem tam i ty čtyři bytosti se čtyřmi tvářemi a ty starší, o kterých zde mluví kniha Zjevení. Tito starší mají koruny a na každý den ty koruny ze své hlavy házejí k nohám Božím u trůnu. Tím ukazují, že On je Bůh všemohoucí a patří mu veškerá moc i autorita. Tento beránek se sedmi rohy a očima je ve skutečnosti replika Golgoty „stojí Beránek jako zabitý“. To je přesně to, co jsem viděl. Před tímto měděným oltářem jsem viděl beránka jakoby zabitého. Z jeho nohou jakoby tekla krev. Je to reprodukce v podobenství Golgoty. Pod ním je kaluž krve. Tohle je skutečná věc, kterou tam uvidíte, je to symbol Beránka Božího Ježíše Krista, který byl zabit pro naše přestoupení.
Dívali jsme se tam na to, jak modlitby vstupují do nebe. Modlitby ze země stoupají vzhůru k nebi cestou šesti hodin, jsou to miliony modliteb z celé zeměkoule. Tyhle modlitby jsou skutečně vidět, v nebi jsou zhmotněny. Vypadají jako duchovní substance, která připomíná vodní páru. Nejdřív jsou umístěny na ten zlatý ohnivý oltář a tam se promění v něco jako kouřový dým nebo oblak a potom jsou přeneseny na bronzový oltář, kde je vidět ta replika Beránka Božího. Zde je na modlitby použita krev Pána Ježíše a teprve potom jsou přineseny k trůnu Božímu. Přenášet tyto modlitby z jednoho oltáře na druhý je práce, která je v nebi svěřena ženám.
Přímluvné modlitby i ty ostatní, než jsou vyslyšeny, tak jsou nejdříve položeny do zlatých nádob, které jsou všude okolo Božího trůnu. Ježíš potom otevře tyto nádoby a jde s těmito modlitbami před Otce nebeského. Jen On je hoden otevřít tyto nádoby, protože pouze On zaplatil tu cenu na kříži, aby tvoje modlitby byly vyslyšeny. Potom teprve stoupají před Boží trůn jako dýmová vůně, která vytváří nádhernou duhu, která přikrývá tvář Otce nebeského. Tahle duha sestupuje dolů, až k tomu křišťálovému moři života. Proto nemůžete vidět v nebi Boží tvář, protože kolem Jeho hlavy jsou neustále tyto modlitby. On přemýšlí o vašich modlitbách, které se modlíte tady na zemi. Bůh je neomezený Bůh, naslouchá milionům hlasům ve stejný čas. Tyto modlitby jsou všude okolo Božího trůnu. Potom začne hřmět a z trůnu lítají blesky, když jsou tvoje modlitby zodpovězeny a začnou se pohybovat tisíce a tisíce andělů, kteří přinášejí odpovědi na zem. Tvoje modlitby ve skutečnosti pohybují velikým množstvím andělů. „Hlas andělů mnohých okolo trůnu.“ Pro Boha je tohle jako vůně: „Báně zlaté, plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.“ Všichni lidé mají rádi krásné vůně. Ženy se voní a stejně tak i muži.
Ježíš nás učí, abychom se modlili v Jeho jménu přímo k nebeskému Otci: „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.“ V Bibli není nikde napsáno, abyste se modlili k Alláhovi nebo ke svatým, ani k Marii. „A tak jsem velmi plakal, protože se nenašel nikdo, kdo by byl hoden otevřít a číst tu knihu nebo do ní nahlédnout. …Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi nás Bohu svou krví z každého pokolení a jazyka, lidu i národa. A volali mocným hlasem: Hoden je ten zabitý Beránek přijmout moc a bohatství, moudrost a sílu, čest a slávu i chválu." Zjevení Janovo 5:4-12 On je ten jediný, kdo je hoden otevřít ty nádoby a přijít s nimi k Otci (1 Timoteovi 2:5). 
Občas se mi stane, že něco ztratím, tak skloním hlavu a modlím se, a pak jdu a tu věc najdu. Duch svatý mě k té věci přivede. Proto věřím v modlitbu. Další druh modlitby je to, co nazývám „promodlením“. Někdy tě ale Bůh nechá čekat než tvou modlitbu vyslyší i několik let.
Potom jsou ale S.O.S modlitby a číslo této S.O.S. tísňové linky je J.E.Ž.Í.Š. Tyto modlitby jsou okamžitě před Bohem v podobě světelných paprsků. Když se takto modlíte k Ježíši, pak máte okamžitou odpověď. Ale musíte pamatovat, že potom jsou další druhy modliteb, jako je modlitba přímluvná, je to modlitba, ve které orodujete. Ježíš na trůnu okamžitě naslouchá této naléhavé modlitbě: „A kamenovali Štěpána, který vzýval Boha a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha." Skutky apoštolské 7:59 NBK Ale jsou i další druhy modliteb. Jako když se Daniel modlil a musel čekat několik týdnů na odpověď. Modlil se několik týdnů, ale kníže nad perským královstvím, což je ďábelská mocnost, bránil celé tři týdny tomu, aby odpověď přišla k Danielovi. Anděl mu pak sdělil, že jeho modlitba byla vyslyšena hned v ten první den, ale nejdřív musel bojovat s touto mocností temna, až musel přivolat na pomoc jednoho z nejhlavnějších válečných andělů Páně. „Pročež řekl mi: Nebojž se, Danieli; nebo od prvního dne, jakž jsi přiložil srdce své, abys rozuměl, a trápil se před Bohem svým, vyslyšána jsou slova tvá, a já přišel jsem příčinou slov tvých. Ale kníže království Perského postavovalo se proti mně za jedenmecítma dnů, až aj, Michal, jeden přední z knížat, přišel mi na pomoc; protož jsem já zůstával tam při králích Perských.“ Daniel 10:12,13 KR
Když jsem jednou sloužil v Mexiku, seděl jsem v horním patře hotelového pokoje a díval se dolů na město (Peníze za hotel mi hradil někdo jiný). Když tu se najednou vedle mne v křesle objevila krásná bytost. Zeptal jsem se: „Kde ses tu vzal? Nejsi ty snad sám ďábel?“ Odpověděl mi: „Ne, nejsem, ale jsem jeden z jeho služebníků.“ Díval se na mě a potom mi řekl: „Víš co? Jestli spolu se mnou skočíš dolů, tak ti dám za odměnu celé město Mexiko. Jen společně skočíme dolů.“ Řekl jsem mu: „Ty ďáble jeden, s tebou neskočím ani centimetr dopředu. Jdi odsud pryč! Ve jménu Ježíše Krista tě kárám!“ Řekl mi: „Ty jsi ale chytrý, že?“ Řekl jsem mu: „Určitě jsem chytřejší než ty. Kdo jsi?“ Odpověděl: „Jsem hlavní ďábel, vládnoucí nad městem Mexiko.“ Poté roztáhl křídla, zamával jimi a začal přede mnou stoupat vzhůru, až zmizel.
Jsou různí ďáblové, kteří jsou nad městy. Proto Boží slovo říká: „mocnosti zla vysoko v povětří.“ Efezským 2:1-2: „ Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá přestoupení a pro své hříchy, v nichž jste kdysi žili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti.“ Apoštol Pavel sám kdysi žil podle ducha tohoto věku. Ale obrátil se k Pánu a stal se velikým apoštolem. Ďábel působí skrze tělesné touhy, skrze mocnosti v povětří. Proto žiji čistým životem, jak jen to jde. Na noviny se podívám nanejvýš tak na titulní stránku a tím to končí. Už nechodím ani lovit, jak jsem to dělával. Lidé mi říkají: „Pojď, prohlédneme si tohle a půjdeme tam a tam. Proč bych si šel prohlížet nějakou ulici, když jsem viděl ulice Nového Jeruzaléma? Když se ráno probouzím, ihned obracím svoji pozornost na věci Boží a na nebe. Pamatuji si, že někteří kázali, že když se budete dívat na televizi, tak půjdete do pekla. Když si pustím televizi, tak se nedívám na ty nahé ženy, ale zapnu si křesťanskou stanici a poslouchám kázání. Použijme tedy všechno, co máme, pro Boží slávu. Nic mi nedělá potíže, prostě chodím v Duchu. Brzy ráno mezi druhou a třetí hodinou mám krásné společenství s Pánem. Navštěvují mě andělé z věčnosti. Jak by se vám to líbilo, kdybyste se ráno probudili a ve vašem pokoji byli andělé? Proto tak brzo ráno vstávám. Každé ráno si připravím chléb a kalíšek vína a prožívám nádherné společenství s Pánem v ranní modlitbě. Duch svatý mi tak připomíná věci, které jsem v nebi viděl skrze moc Ducha svatého. Nikoliv skrze telepatii nebo psychologii, s tím nemám nic společného. Ale skrze moc Ducha svatého.
Aby Bůh neustále vyslýchal naše modlitby, je třeba žít čistým životem a vyznávat své přestoupení Bohu. Modlitba spravedlivého zmůže hodně: „Vroucí modlitba spravedlivého zmůže mnoho.“ Jakub 5:16 Modlíte se za spasení duší a Bůh odpovídá tak, že duše začnou být zachraňovány, On to začne dělat. Modlíte se za nemocné a Bůh je začne uzdravovat. Modlete se a čekejte na odpověď i několik dní. Neutíkejte hned pryč. Některá modlitba ale bude zodpovězena, když se budete modlit bez přestání. Když se teď modlím, tak hned vím, jestli se moje modlitba dotkla oltáře Božího nebo ne. Bůh slyší tvoji modlitbu hned, jak ji vyslovíš, ale také tě bude zkoušet a nějakou dobu to může trvat, i několik let.
Zjevení Janovo 5:13-14: „ A všechno stvoření na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všecko, co v nich jest, slyšel jsem volat: Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků! A ty čtyři bytosti řekly: Amen; starci padli na kolena a klaněli se.“
„Všechno stvoření“ znamená všechno stvoření včetně dinosaurů. To je přesně to, co jsem v nebi viděl. Viděl jsem v nebi všechno stvoření, jak srozumitelným hlasem chválí Pána. Někteří lidé se modlí ke zvířatům! K čemu je vám modlit se k nějaké kačeně? A nebo k podobě nějakého ptáka? K čemu vám to je, když se modlíte k nějaké soše?
Po posledním Božím soudu, až Bůh dokončí všechny věci, tak všichni uvidíme Boží tvář, protože přestanou ty modlitby ze země, které vytvářejí ten oblak okolo Otce. „BUDOU VIDĚT JEHO TVÁŘ.“ Zjevení Janovo 22:4 Tehdy také přestane veškerý nářek a slzy.
V nebi ke mně přišly dvě sestry a prosily mě, až se vrátím zpět na zem, abych vyřídil jejich matce, aby přestala plakat a naříkat, protože v nebi se mají moc dobře. Viděly z nebe, jak se jejich matka po dlouhou dobu před Bohem trápí kvůli jejich smrti. Jejich matka stále plakala, protože to byly její dvě jediné dcery, které měla a velmi je milovala. Řekly mi, že na zemi společně zahynuly jako mladá děvčata při autonehodě na jedné dálnici v USA, když do nich najel opilý řidič. Pak je andělé odnesli do nebe. Pojmenovali mi tu dálnici, značku auta a další podrobnosti. Slíbil jsem jim, že až se vrátím na zem, tak jí to určitě vyřídím. Když jsem potom v jednom sboru v Americe vyprávěl tuto zkušenost a vyjmenoval jsem i podrobnosti ohledně této havárie včetně jejich jmen, tak jedna starší paní najednou vyskočila ze sedadla a volala: „To jsem já…to jsem já.“ Začala jásat radostí a slíbila mi, že od této chvíle již nikdy nebude plakat nad jejich smrtí.
 
Duše pod měděným oltářem
Pod měděným oltářem jsem viděl miliony duší, jak se modlí: „Jak dlouho, Pane?“ Jsou tam i křesťané z dob Římanů, kteří byli zavražděni pro evangelium. Jsou to mučedníci, lidé, kteří trpěli na zemi pro evangelium. Spolu s nimi jsem se na tomto místě modlil. A jednou začas vycházejí ven, chválí Pána a Pán jim dává zvláštní požehnání, protože obětovali svůj život pro evangelium. Když vycházeli ven, tak jsem jim ani nemohl vidět do obličeje, tak moc z nich vycházela sláva Boží a oheň. Potom roztáhli ruce a vycházelo z nich požehnání, byli opravdu zvlášť extra požehnaní. A nebylo to jen pár tisíc mučedníků, ale miliony a miliony mučedníků. Jednou začas vycházejí od oltáře a pochodují před trůnem Božím. Tehdy vše utichne, i tanec na skleněném moři a zpívá se nádherná píseň mučedníků. Někdy ale, když Bůh chce, tak tanec na skleněném moři pokračuje dál.
V džungli jsem znal tři lidi, kteří byli umučeni pro evangelium; vše co po nich zůstalo, byla jen lodička, na které jeli. V nebi jsem je ale potkal pod tímto oltářem. Také jsem slyšel o jednom misionáři, kterého pro evangelium upekli na rožni ve státě Missourii. Řekli, že to byl strašný křik, když ho tam pekli. V nebi jsem si s ním o této události promluvil. Řekl mi: „Byli velmi zlí, ale já jsem jim odpustil, protože oni si neuvědomili, co dělají.“ Byla to podobná situace, jako když se modlil Štěpán, aby jim Pán odpustil. Také tam byly ti tři mučedníci, kteří byli přibiti na kříž a upáleni v té pěkné univerzitě na Oxfordu. Viděl jsem tam i ty, kteří byli za doby Římanů házeni lvům i mnoho dalších. Mnoho misionářů obětovalo svoje životy pro evangelium Ježíše Krista. Když jsem byl v Rusku, ve Vladivostoku, tehdy tam bolševici zabili dvě jeptišky. Tyto dvě jeptišky jsem také potkal v nebi, protože daly svůj život za evangelium a vím, že kázaly čisté evangelium. Ježíš hledí k srdci, dívá se do duše člověka, možná, že jsou trochu jiní než my, ale tohle byla láska Boží, která všechno převyšuje. Abys byl opravdovým křesťanem, pak musíš chodit s láskou v srdci. Tak jsem byl vyučován, když jsem seděl na trůně lásky po Boží levici.
V severní Brazílii kázal jeden vzácný muž a byl zabit pro kázání evangelia. Když umíral, řekl: „Jsem šťastný, že mohu položit svůj život za evangelium Ježíše Krista.“ V nebi jsem ho také potkal. Také jsem tam viděl křesťany, kteří byli zmasakrovaní Turky před mnoha lety. Nezapomeňte, že tito mučedníci jsou ze všech národností.
Jednou, když jsem byl ještě chlapec, nosíval jsem na krku křížek. Byl jsem tehdy právě v Turecku. Na ulici tam ke mně přišel nějaký mladý tlustý Turek a řekl mi: „Ahoj, Ježíšův muži.“ Tak jsem ho následoval až do jeho domu a měli jsme spolu krásné společenství. Vidíte? Bůh má svoje lidi všude. Ježíš řekl: „Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést a uslyší můj hlas.“ Jan 10:16 Bůh má lidi všude. Budete se divit, z jakých míst lidé budou vytrženi; přijdou doslova ze všech světových stran. Pokud si někdo myslí, že právě oni jsou ta jediná správná církev, tak je velmi na omylu.
Po vytržení přijmou mučedníci svoji odměnu, budou mít v nebi nejvyšší postavení a také ty největší paláce. Apoštol Pavel je jedním z jejich vedoucích. Mezi nimi je i apoštol Jan, Petr a mnoho jiných. Také Jana Křtitele jsem tam viděl.
„Jak dlouho ještě, Hospodine, ty svatý a pravý, nebudeš soudit a trestat obyvatele země za naši krev?" Na první pohled se může zdát, že se modlí za trest nad těmi, kdo je umučili, ale ve skutečnosti se modlí za trest nad ďáblem a jeho společníky. Je to totiž ďábel, který se dostal do myšlenek lidí a způsobil, aby je umučili. „Tehdy vstoupil satan do Jidáše…“ Lukáš 22:3 NBK Někdo se mě jednou zeptal: „A máš to podložené Biblí?“ Mám to podložené, zde je ten verš: „A kamenovali Štěpána, který vzýval Boha a říkal: Pane Ježíši, přijmi mého ducha. Potom klesl na kolena a hlasitě zvolal: Pane, nepočítej jim tento hřích! A když to řekl, zesnul.“ Skutky apoštolské 7:59,60 NBK Štěpán se nemodlil za pomstu nad nimi, ale právě naopak. Šel jsem s těmito mučedníky a modlil jsem se tam pod tím oltářem. Mluvil jsem s nimi a řekli mi, že když umírali, tak neměli žádnou nenávist proti svým trýznitelům. Mluvilo se mnou více jak sto těchto mučedníků.
Viděl jsem, jak do nebe vstoupil svatý člověk, který na zemi zemřel mučednickou smrtí. Andělé ho doslova odnesli v náručí k trůnu Božímu. Tam nejdřív přistoupil k Bohu a bylo vidět, jak Bůh k němu vztáhl svoji ruku a dal mu zvláštní požehnání. Spousta andělů se tam kolem něho shromáždila a Ježíš se na něho chvíli díval. Potom byl s velkou úctou přiveden pod ten oltář, aby se modlil: „Jak dlouho, Pane, jak dlouho ještě?“ Kde byl tento člověk zabit, to nevím.
Tito mučedníci, jako i většina ostatních duší, čekají na svoje tělo, až k nim přijde ve vytržení. A tito mučedníci budou mít v nebi navždy speciální místo. Bude to potom, co poslední nepřítel na zemi bude přemožen, a to je smrt. Tehdy již nebude třeba, aby se tito mučedníci přimlouvali. Tehdy jejich přímluvy pod tím oltářem skončí a přijmou svoji odměnu. A budou známi na věky jako mučedníci. 

Dopredu

 
 

Portrét