Dozadu
Kapitola 18 Otevřené vize v pekle
Pán řekl: „Tato vize je pro budoucí čas. Stane se to, ale Já se vrátím, abych vykoupil svoji nevěstu, mou Církev a ona už tohle neuvidí. Probuďte se, můj lide! Já se vrátím tak, jak prohlašuje Moje Slovo.“
Uviděla jsem toho ohnivého hada, který byl v pravé ruce pekla. Ježíš řekl: „Pojď, pohleď, co Bůh praví světu.“ Viděla jsem, jak rohy ohnivého hada vstoupily do těl lidí na zemi. Mnozí byli tímto hadem totálně posedlí. Když jsem to sledovala, uviděla jsem velikou šelmu, jak povstává a proměňuje se v člověka. Obyvatelé země od ní utíkali, někteří na poušť, jiní do skal a někteří do podzemních drah a krytů. Hledali jakékoliv přístřeší, aby se schovali před očima této šelmy. Nikdo nechválil Boha, ani nemluvil o Ježíši. Hlas ke mně promluvil: „Kde je Můj lid?“
Podívala jsem se blíže a spatřila, že lidé chodí jako mrtví. V ovzduší převládal zoufalý smutek a nikdo se neotáčel doleva ani doprava. Viděla jsem, že lidé byli vedeni jakousi neviditelnou silou. Čas od času k nim promluvil hlas ze vzduchu a oni ho uposlechli. Jeden k druhému nemluvili. Každý měl na čele a na ruce napsáno číslo „666“. Viděla jsem vojáky na koních, jak za sebou vedou lidi jako dobytek. Americká vlajka ležela podupaná a roztrhaná opuštěně na zemi. Nebyla tam žádná radost, smích, ani nikdo šťastný, jenom všude zlo a smrt. Lidé chodili jeden za druhým do obchodního domu. Drželi krok jako vojáci a všichni byli stejně oblečeni, jako vězni. Obchod obklopoval plot a všude byli porůznu umístěni vojáci, kteří měli válečné uniformy.
Viděla jsem tyto zombie-lidi, jak jsou nahnáni do obchodu, kde si mohli koupit pouze nezbytnosti. Když všichni dokončili své nákupy, byli naloženi do velkého zeleného armádního náklaďáku a odvezeni do jiné oblasti. Bylo tam něco, co se podobalo klinice, lidé byli zkoumáni na přenosné nemoci nebo tělesné vady. Menší skupinka z nich byla vyčleněna jako nežádoucí. Brzy ti, kteří neprošli zkouškou, byli vzati do jiné místnosti. Byla v ní velká spousta vypínačů, knoflíků a měřidel. Otevřely se dveře a vstoupilo několik techniků. Jeden z nich začal vyvolávat jména lidí přítomných v místnosti. Ti bez odporu vstali a vpochodovali do velké krabice. Když byli uvnitř, jiný technik za nimi zavřel dveře a otočil vypínačem na panelu ve zdi. Za pár minut otevřel dveře, vzal koště a lopatku na smetí a smetl z podlahy jejich pozůstatky. Nic než trocha prachu z nich nezbylo!
Lidé, kteří prošli zkouškou, byli naloženi do toho stejného náklaďáku a odvezeni k vlaku. Nikdo nemluvil, ani se neotáčel, aby na někoho pohlédl. Každému byla přidělena práce. Bez jediného slova odešli pracovat. Každý dostal úkol, na kterém pracoval velmi tvrdě a ke konci dne byli odvezeni do obytné budovy s plotem okolo. Každý se svlékl a šel do postele. Další den znovu tvrdě pracovali. Slyšela jsem zvučný hlas, který naplňoval noční vzduch. Uviděla jsem velkou šelmu, která se usadila na velikém trůnu. Všichni lidé tuto šelmu poslouchali. Z hlavy jí rostly duchovní rohy. Dosáhly ke každému člověku i místu na zemi. Tato šelma na sebe vzala mnoho úředních postavení a její moc byla veliká. Dosadila sama sebe na mnohá místa a svedla mnoho lidí. Bohatí a slavní byli svedeni stejně jako chudí a všichni ti, kteří byli zbaveni svobody. Malí i velcí vzdávali poctu této šelmě v podobě muže. Na úřad byl přinesen veliký stroj. Šelma na ten stroj vložila své znamení a vyšel z něho její hlas. Byl tam také stroj jako „velký bratr“, který mohl vidět do domovů a zaměstnání. Existoval pouze jediný stroj tohoto druhu, a ten patřil šelmě. Ta část, která byla umístěna u lidí doma, byla lidskému oku neviditelná, ale zaznamenala každý pohyb člověka.
Když se ta šelma na trůnu otočila, uviděla jsem, že má na čele číslo 666. Viděla jsem, jak se nějaký muž z jiné kanceláře na šelmu rozhněval a dožadoval se rozhovoru s ní. Křičel z plných plic. Když se šelma objevila, jednala velmi zdvořile a řekla: „Pojď, já ti pomohu postarat se o všechny tvoje problémy.“
Šelma vzala toho nahněvaného muže do velké místnosti a pokynula mu, aby ulehl na stůl. Místnost a stůl mi připomněly jednotku intenzivní péče. Muži byla dána anestézie, šelma připojila drátky k jeho hlavě a zapnula obrovský přístroj. Nahoře na přístroji byl nápis: „Tento myšlenkový zmizík patří šelmě 666.“ Když byl muž sundán se stolu, jeho oči měly prázdný pohled a jeho pohyby připomínaly film o zombiích. Viděla jsem na jeho čele velkou prázdnou skvrnu a věděla jsem, že jeho mysl byla chirurgicky pozměněna tak, aby mohl být pod kontrolou této šelmy. Šelma řekla: „Necítíte se teď lépe, pane? Neřekl jsem, že se mohu postarat o všechny vaše problémy? Dal jsem vám novou mysl. Teď už nebudete mít žádné starosti ani žádné problémy.“ Muž ani nepromluvil. „Budeš poslouchat každý můj rozkaz!“ řekla šelma a upevnila na tričko toho muže malý předmět. Šelma znovu promluvila k tomuto muži a ten odpověděl bez jakéhokoliv pohybu rtů. Pohyboval se jako oživlá mrtvola. „Budeš pracovat a nenahněváš se, ani nebudeš frustrován, nebudeš plakat ani nebudeš smutný. Budeš pro mne pracovat, dokud nezemřeš. Mám mnoho takových pod kontrolou, jako jsi ty. Někteří jsou lháři, jiní vrazi, zloději, rváči, někteří mají děti, jiní obsluhují stroje a ostatní dělá zbytek. Ano, ovládám všechno.“ Vyšel z něho zlý smích. Muži byly dány nějaké papíry k podpisu. S radostí tím odevzdal všechen svůj majetek šelmě.
Viděla jsem tohoto muže, jak opouští kancelář šelmy, nasedá do auta a jede domů. Když se přiblížil k manželce, která ho chtěla políbit, vůbec nezareagoval. Neměl žádný cit ke své manželce, ani k nikomu jinému. Šelma ho učinila neschopným cítit jakékoliv emoce. Jeho manželka se velmi rozhněvala, nadávala svému muži, ale nic nepomohlo. Nakonec řekla: „Tak dobře, zavolám tedy šelmě. On bude vědět, co dál.“ Po rychlém telefonátu opustila dům a vešla do téže budovy, ze které vyšel nedávno její manžel. Šelma ji přivítala a řekla: „Svěř se mi se vším, co tě trápí. Jsem si jist tím, že ti mohu pomoci.“ Velmi pěkný muž ji uchopil za ruku a vedl ji ke stejnému stolu, na kterém předtím ležel její manžel. Po stejné operaci se i z ní stal otrok šelmy, zbavený vlastní osobnosti. Slyšela jsem, jak se jí šelma ptá: „Jak se cítíš?“ Neodpověděla, dokud nebyl k její halence připevněn malý předmět. Potom uznala, že je mistr a pán a začala ho chválit. „Budeš ta, která rodí děti,“ řekl. Budeš mít dokonalé děti a ty děti mě budou chválit a sloužit mi.“ Žena odpověděla hlasem robota: „Ano, mistře, uposlechnu tě.“
Uviděla jsem tuto ženu znovu. Tentokrát byla v jiné budově. Bylo tam mnoho těhotných žen. Ženy ležely na postelích jakoby bez života a monotónním zpěvem oslavovaly šelmu. Všechny měly na svých čelech číslo 666. Když jejich děti vyrostly, byly dány pod přístroj, který zničil jejich mysl. Uctívaly šelmu a její obraz. Moc šelmy vzrůstala, až se její vláda rozprostírala po celé zemi, ale tento přístroj neměl žádnou moc nad dětmi Božími.
Tato šelma si bude říkat muž pokoje. A skutečně přinese pokoj mnoha národům v době velmi chaotické. Bude schopen zaopatřit svět laciným zbožím a bude všechny ujišťovat, že jejich výplata je dostačující. Uzavře dohodu s mnoha národy a velcí lidé tohoto světa ho budou následovat do falešného pocitu jistoty. Ježíš řekl: „Dříve než se toto stane, dám povstat Mojí armádě věřících, kteří budou stát v pravdě a spravedlnosti. Tato mocná armáda, o které mluvil Joel, uslyší Můj hlas od východu slunce až na západ. Také v noci uslyší Můj hlas a odpoví na Moje volání. Budou pro Mne pracovat a poběží jako mocní válečníci. Budou pro Mne konat velké skutky, protože Já budu s nimi.“
Všechny tyto věci mi byly zjeveny Ježíšem Kristem v otevřené vizi. Jsou to slova Jeho úst a týkají se času konce. Ježíš a já jsme se vrátili domů a já jsem přemýšlela o všech těch věcech, které mi ukázal a pověděl. Usnula jsem přitom, když jsem se modlila za spásu všech lidí.
