Choď na obsah Choď na menu
 


 Dozadu

 

Kapitola 7 Břicho pekla

Další noc jsme spolu s Ježíšem šli znovu do pekla. Vstoupili jsme nejdříve do velkého otevřeného prostoru. Kam jsem jen mohla dohlédnout, všude probíhaly zlé aktivity. Jen asi třicet metrů od místa, kde jsme stáli, jsem si všimla zvláštní činnosti, hlavně proto, že mnoho zlých bytostí a démonských duchů spěchalo dovnitř a ven z této oblasti. Vypadalo to jako scéna z hororového filmu. Všude byly duše v mukách a ďábel a jeho andělé vykonávali svou práci. V šeru se rozléhal křik agónie a zoufalství.
Ježíš mi řekl: „Dítě, Satan je jak podvodník na zemi, tak i trýznitel duší v pekle. Mnohé z těchto démonických aktivit, které zde vidíš, jdou občas na zem, aby zranily, sužovaly a sváděly. Ukážu ti věci, které ještě nikdy nebyly spatřeny tak detailně. Některé z těch věcí, které uvidíš, se dějí teď, zatímco jiné se stanou v budoucnu.“ Znovu jsem se rozhlédla. Půda byla světle hnědé barvy, bez života, bez trávy a čehokoliv zeleného. Vše bylo mrtvé nebo umíralo. Některá místa byla vlhká, jiná horká a suchá. A všude zápach zkaženého spáleného masa v rozkladu, smíšený se zápachem odpadu, zatuchliny, špíny a plísně. „Satan používá mnoho pastí a nástrah, aby svedl Boží lid,“ řekl Ježíš. „Během naší cesty peklem ti budu ukazovat mnoho mazaných a zákeřných triků ďábla.“
Ušli jsme jen několik metrů, když jsem uviděla temnou věc, která se zlověstně objevila před námi. Zdálo se, že se pohybuje nahoru a dolů, stahuje se a roztahuje. A při každém pohybu vydávala puch ještě horší než ten obvyklý zápach, který naplňoval celé peklo. Popíšu, jak nejlíp jen mohu, co jsem viděla. Když tato velká visící černá věc pokračovala ve stahování a roztahování, vydávajíc strašný puch, všimla jsem si něčeho jako rohů černé barvy, které z ní vycházely nahoru na zem. Uvědomila jsem si, že je to velké černé srdce a do něho vedlo mnoho vstupů. Obklopila mne děsivá předtucha. Ježíš znal moje myšlení a řekl: „Neboj se. Tohle je srdce pekla. Později jím projdeme, ale teď musíme jít do bloku cel (jako ve vězení).“ Tyto cely se nacházely v kruhu do výšky 27 kilometrů. Pohlédla jsem vzhůru a uviděla jsem, že je tam veliký hnědý příkop mezi celami a dnem pekla. Vypadalo to, že tento příkop je asi dva metry hluboký, a přemýšlela jsem, jak se přes něj dostanu. Ani jsem to nestačila domyslet, když jsme se najednou ocitli na výčnělku u první řady těchto cel. Ten výčnělek sloužil jako chodník kolem cel a také jako místo s dobrou vyhlídkou, ze kterého byl výhled do centra pekla.
Ježíš řekl: „Tyto věci jsou věrné a pravé. Smrt a peklo budou jednoho dne hozeny do jezera ohně. Do té doby však je peklo místem držení duší. Tyto cely zde budou stále, naplněné hříšnými dušemi, v mukách a utrpení. Dal jsem svůj život proto, abyste vy sem nemuseli přijít. Tyto hrůzy jsou skutečné, ale milost mého Otce je stejně tak reálná. Pokud Mu to dovolíte, On vám odpustí. Volejte k Němu v Mém jménu ještě dnes!“

 Dopredu

 
 

Portrét